l   Praha - Příbram - Nová Hospoda
24. 2. 2017

Ministerstvo dopravy připravuje výstavbu první soukromé dálnice v České republice

3. 1. 2017

Články o dálnici D4 a články souvisící, které se objevily v médiích od 1. ledna do 28. února 2017.

Úseky dálnice D4

Zpět
skrýt legendu

Spolek pro výstavbu dálnice D3 a D4

Úvodník předsedy Spolku pro výstavbu D3 a D4, starosty města Chýnova a zastupitele Jihočeského kraje Mgr. Pavla Eyberta

Myšlenka, že každé krajské město by mělo být spojeno s hlavním městem Prahou kvalitní silniční komunikací - dálnicí, je určitě správná. Takto řešená síť dálnic dá totiž možnost napojení prakticky všem občanům ze všech krajů a také možnost zapojení České republiky do evropských dálničních sítí.

Proto jak Jihočeši, tak Středočeši jižní části středočeského kraje, nesli nelibě, že dálnice D3, vedoucí z Prahy na jih, nebyla součástí plánované sítě dálnic budovaných do roku 2010. Z tohoto důvodu vznikla iniciativa zákonodárců pod vedením poslance Františka Vnoučka, která vedla jak k založení Sdružení pro výstavbu dálnice D3 v roce 1999 (později i R4 a R3), tak k podpisu 61 poslanců a senátorů k memorandu vládě s žádostí o znovuzařazení výstavby dálnice D3 do harmonogramu před rok 2010, což se na základě tohoto tlaku promítlo do usnesení vlády 741/1999, kterým byla stavba dálnice D3 zařazena před rok 2010 do budovaných dopravních sítí.
Zdálo by se, že je problém vyřešen. Opak je však pravdou. Tím začíná dlouhodobá práce na podpoře výstavby dálnice D3, rychlostní komunikace R3 a R4. Problémů je mnoho. Trasy vedení dálnic a rychlostních komunikací, územní plány velkých územních celků, posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), financování výstavby jednotlivých úseků, výkupy pozemků pod stavby, převody pozemků mezi institucemi státu, fixování bodu přechodu komunikace z ČR do Rakouska atd.

Je velkou pomocí, že zastupitelstva měst a obcí na trasách staveb ve výrazné většině stavby podporují a ve svých územních plánech vymezily plochy pro jejich výstavbu a chrání je před zástavbou. Také díky podpoře velké většiny obyvatel regionů, kterými dálnice a rychlostní komunikace mají procházet, je vůbec možné posouvat výstavbu a přípravu takto důležitých dopravních staveb. Jistě bychom si přáli, aby vše postupovalo výrazně rychleji než se dosud děje. Je tedy i nadále úkolem pro naše sdružení, snažit se o odstraňování problémů, které se vyskytnou, aby se dokončení staveb na D3 a D4 přiblížilo co nejdříve.
Spolek pro výstavbu dálnice D3 a D4 se sídlem v Táboře

ORGÁNY SDRUŽENÍ pro období 2014 - 2017
Výkonná rada
Mgr. Pavel Eybert - předseda
Ing. Václav Baštýř - 1. místopředseda
Ing. Ivan Fuksa - 2. místopředseda
Pavel Braha - tajemník
Ing. Miroslav Joch - člen
Ing. Marek Svoboda - člen
Ing. Jiří Šimánek - člen
Mgr. Juraj Thoma - člen
RNDr. Jan Zahradník - člen

Pokud máte zájem vstoupit do Spolku pro výstavbu D3 a D4, prosíme vyplňte  přiloženou přihlášku a zašlete jí na e-mailovou adresu: BrahaP@seznam.cz



Dozorčí rada
PhDr. Zuzana Vyhnálková - předsedkyně
Ing. Tomáš Nosek - místopředseda
Ing. Pavel Kašpárek - člen

Jmenovaní byli řádně zvoleni do jednotlivých orgánů (Výkonná rada a Dozorčí rada) tajným hlasováním na jednání Valné hromady dne 24. listopadu 2014 v Benešově.

Novinky

Ministerstvo dopravy znovu připravuje stavbu první soukromé dálnice v Česku

24. 2. 2017
Ministerstvo dopravy připravuje výstavbu první soukromé dálnice v České republice

Články o dálnici D4 od 1. ledna do 28. února 2017

3. 1. 2017
Články o dálnici D4 a články souvisící, které se objevily v médiích od 1. ledna do 28. února 2017.

Ministerstvo dopravy vypsalo novou soutěž na poradce pro výstavbu D4 formou PPP projektu

2. 1. 2017
Ministerstvo dopravy vypsalo v posledním předvánočním týdnu novou soutěž na poradce, která pomůže státu s realizací projektu PPP na dálnici D4. Cílem je získat dostatečně kvalifikované poradce pro zadávací řízení, ve kterém bude vybrán…

Postup přípravy a realizace

Údaje, poskytnuté investorem, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací při průběhu správních a soudních řízení, ze strany dotčených orgánů státní správy i samosprávy,

majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ). Důležitou roli v časovém průběhu přípravy hraje zvláště hodnocení vlivů staveb na životní prostředí, tzv. proces EIA.

PROJEKT PPP

O zajištění dostavby a následném zajištění provozu a údržby dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem formou projektu PPP rozhodla vláda letos v lednu. Vláda na svém jednání dne 13. 1. 2016 přijala usnesení č. 4/2016, kterým schválila odůvodnění významné veřejné zakázky Projekt PPP D4 (výstavba části dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru), obsažené v části III materiálu čj. 1548/15 a uložila ministru dopravy zajistit zahájení zadávacího řízení pro veřejnou zakázku uvedenou v bodě I tohoto usnesení zadavatelem ministerstvem dopravy. Součástí materiálu pro jednání vlády byla i studie „Analýza proveditelnosti a výhodnosti zajištění projektu R4 formou PPP ve srovnání s klasickými veřejnými zakázkami“ (PwC, 09/2015).

Ministerstvo dopravy na podzim roku 2015 v návaznosti na studii proveditelnosti vypsalo otevřené výběrové řízení na zajištění poradenských služeb, které jsou pro úspěšnou realizaci plánovaného Projektu PPP D4 nezbytné.

 

Tu však antimonopolní úřad následně zrušil. Konečné rozhodnutí antimonopolního úřadu ohledně zrušení prvního výběrového řízení ministerstvo obdrželo v polovině července 2016.

Snahou ministerstva je zopakovat co nejdříve výběrové řízení soutěž a nastavit ho tak, aby bylo transparentní a nediskriminovalo žádného z potenciálních zájemců, který bude disponovat potřebnými zkušenostmi. Předpokládá se, že po realizaci výběrové řízení na poradce státu pro realizaci Projektu PPP D4 budou připraveny všechny potřebné podklady a následně bude zahájeno vlastní zadávací řízení pro veřejnou zakázku Projekt PPP D4 ve smyslu usnesení vlády.

Teprve dle realizace výše uvedených kroků a současně dle postupu přípravy jednotlivých staveb bude možné více upřesnit termíny zahájení jednotlivých staveb v rámci Projektu PPP D4. Zatím se jedná o orientační údaje uvedené v informačních letácích ŘSD ČR.

stavební úsekúpdeiadúrúrdspspzahájení realizace
D4 Praha - Skalka Stavby byly zprovozněny postupně v letech 1971 - 1989 k jednotlivým stavbám více v sekci „historie“
D4 Skalka - křižovatka II/118 Stavba v realizaci 2015 - 2017
D4 křižovatka II/118 - Milín 2019
D4 Milín - Lety X 1 2019
D4 Lety - Čimelice X 2 2017
D4 Čimelice - Mirotice X 2018 
D4 Mirotice, rozšíření X 2019 
D4 Mirotice - Třebkov Stavba byla zprovozněna v roce 2010       
D4 Křiž. I/20 Nová Hospoda Stavba byla zprovozněna v roce 2007       
VYSVĚTLIVKY
ÚPD - územně plánovací dokumentace
EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí
X - stanovisko EIA bylo vydáno dle zákona č. 244/1992 Sb. - nutný nový proces EIA
DUR - dokumentace k územnímu rozhodnutí
ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné)
DSP - dokumentace ke stavebnímu povolení
SP - stavební povolení
ZAHÁJENÍ REALIZACE - předpoklad dle dosavadních podkladů pro Projekt PPP D4 a dle dosavadního postupu přípravy (bude upřesněno a aktualizováno postupně po výběru poradce státu pro realizaci Projektu PPP D4)
1 - vydáno jedno SP
2 - 
chybí SP na některé vodohospodářské objekty

historie

Historie výstavby dálnice D4 v sedmdesátých a osmdesátých letech

(do roku 2015 jako rychlostní silnice R4)
Historie vzniku Pasovské silnice, někdy též nazývané Zbraslavská nebo Dobříšská, sahá až do počátku 19. století. Její výstavba byla zahájena v roce 1805 a do roku 1814 byl dokončen úsek do Zbraslavi. Do roku 1830 byla postavena v celé délce až do Kunžvartu před Strážným a zbývající krátký úsek na zemskou hranici byl dokončen v roce 1833.
Tak jako ostatní umělé silnice v této době měla podle dvorního dekretu z roku 1803 šířku 5 sáhů (9,48 m), z nichž 6,32 m připadalo na vozovku. Tloušťka štětové a štěrkové vozovky uprostřed pro silnou dopravní zátěž byla celkem 55 cm.
V meziválečném období byla tato silnice postupně opatřována bezprašným povrchem a v roce 1937 bylo odstraněno prudké stoupání v obci Milín. V padesátých letech byla na okraji Prahy postavena čtyřpruhová přeložka Smíchov – Malá Chuchle s betonovou vozovkou.

Rychlostní silnice R4 od Prahy po křižovatku Skalka se silnicí I/18 byla vybudována v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Zabezpečuje spojení Prahy s Příbramskem a navazující silnicí I/4 se západní částí Jižních Čech a se SRN. Výstavba kapacitní čtyřpruhové silnice I/4 navázala ve Středočeském kraji na dříve vybudovaný výpad této silnice z Prahy po Malou Chuchli.
Na počátku šedesátých let minulého století byla postupně realizována výstavba úseku délky 4 km po křižovatku se silnicí II/102 jižně od Lahovic a to včetně rozšíření mostu přes Berounku a mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/115 do Poberouní. Do roku 1966 byla následně provedena novostavba přeložky silnice I/4 po křižovatku Baně v délce 5,5 km. Tím bylo umožněno vyloučení průjezdné dopravy z velmi závadného průtahu Zbraslaví. V úseku Baně – Jíloviště, délky 2,2 km, byla provedena do konce roku 1969 přestavba původní silnice vedené přes vrch Cukrák na čtyřpruhovou směrově rozdělenou silnici a do roku 1971 výstavba přeložky silnice okrajovou částí obce Jíloviště délky 1,6 km. Tyto nově vybudované úseky čtyřpruhové silnice však nemohly být v osmdesátých letech zařazeny do rychlostních silnic, neboť s ohledem na terénní podmínky a využití původní silnice pro přestavbu na kapacitní komunikaci není zajištěna možnost náhradního spojení pro vyloučené účastníky silničního provozu (doprovodná komunikace). Proto rychlostní silnice R4 začíná až na konci obce Jíloviště za připojením křižovatkových větví mimoúrovňové křižovatky Jíloviště.
Výstavba kapacitní čtyřpruhové silnice I/4 byla na počátku sedmdesátých let velmi naléhavá s ohledem na prudký nárůst intenzit, a to zejména o víkendech při odjezdech a návratech do rekreačních oblastí v tomto území. Tomu neodpovídala kapacita původní silnice I/4 procházející obcemi s velkými závadami ve směrovém i výškovém vedení. V období do roku 1988 byla výstavba rychlostní silnice R4 realizována v úseku Jíloviště - křižovatka Skalka u Dubence v délce 31 km větším množstvím staveb v rámci velkých oprav. Silnice byla budována v kategorii S 24,5/100 (později R 24,5/100) se středním dělicím pásem šířky 4,0 m, jízdními pruhy šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,25 m. Křižovatky byly provedeny zásadně jako mimoúrovňové. Výstavba nové kapacitní čtyřpruhové silnice I/4 byla do značné míry ovlivněna požadavky na co největší využití původní silnice v zájmu ochrany zemědělského a lesního půdního fondu a požadavky na postupné uvádění do provozu. V důsledku těchto požadavků byla nově budovaná silnice vedena v poměrně těsné blízkosti jednotlivých obcí, v některých případech i jejich okrajovými částmi. Po nové silnici byla v úseku Jíloviště – Mníšek pod Brdy vedena i hromadná autobusová doprava k obsluze přilehlých obcí. Proto bylo na nové silnici zřízeno 9 autobusových zastávek v zálivech a vybudovány pod ní 4 podchody pro umožnění bezkolizního přístupu chodců na tyto zastávky.
První stavba čtyřpruhové silnice I/4, později zařazené mezi rychlostní silnice, byla realizována v letech 1969 – 1971 od obce Jíloviště po Varadov v úseku dlouhém 2 km. Na ni v letech 1971 – 1975 navázala relativně krátká (0,8 km), ale investičně náročná přestavba silnice v průtahu obcí Klínec - Jiráskova čtvrť. Technicky pozoruhodným stavebním objektem v úseku stavby byla realizace posunu budovy školy v Klínci mimo prostor staveniště nově budované silnice. Posun školy byl realizován za účelem ověření navrženého způsobu a technologického zabezpečení posunu děkanského kostela v Mostě, kterým měla být zachráněna historická památka při likvidaci centra města za účelem těžby hnědého uhlí. Zkušenosti získané při posunu školy v Klínci byly plně využity při realizaci posunu uvedeného kostela. Návazná stavba přeložky mimo obec Řitka v délce 4,2 km byla realizovaná v letech 1973 až 1978.

V letech 1975 až 1980 byla souborem staveb provedena výstavba čtyřpruhové silnice v úseku Mníšek pod Brdy – Voznice délky 5,3 km přecházejícím Malou Svatou Horu. Litovat je třeba skutečnosti, že v úseku Malá Svatá Hora - Voznice se nepodařilo realizovat navrhované vedení nové silnice v souběhu s původní silnicí I/4 se známými „andělskými schody“. Na požadavek vedení tehdejšího KNV bylo nutno v zájmu snížení záboru lesa technicky zajímavou původní silnici zčásti zlikvidovat. Zábor původní silnice měl za následek, že vyloučení účastníci z provozu na rychlostní silnici musí objíždět tento úsek po podstatně delší trase přes Novou Ves pod Pleší. V rámci tohoto souboru staveb byla realizována i jižní část přeložky silnice mimo Mníšek pod Brdy po silnici II/116, která umožnila vedení dopravy během budování střední části přeložky v Mníšku pod Brdy.
Značně komplikovaná byla výstavba přeložky silnice v úseku Řitka - Mníšek pod Brdy délky 3,1 km, která byla realizována v letech 1978 až 1982. Přeložka silnice I/4 v Mníšku pod Brdy byla vedena stísněným prostorem mezi obytnou částí města a průmyslovým areálem Kovohutí v těsném souběhu se silnicí II/116 v rozdílných výškových úrovních. Město i silnice II/116 byly na novou silnici připojeny mimoúrovňovou křižovatkou vybudovanou v místě křížení komunikace spojující obytnou a průmyslovou část města. Realizace přeložky umožnila vyloučení průjezdné dopravy z velmi závadného průtahu původní silnice I/4 vedeného středem města, podstatné urychlení provozu po nové rychlostní silnici a celkové zlepšení dopravní situace i životního prostředí ve městě.

Technicky zajímavou stavbou byla realizace přemostění údolí Voznického potoka délky 256 m na přeložce mimo Voznici dlouhé 0,8 km. Přemostění tvoří dva souběžné mosty o 7 polích o rozpětí 27,0 + 5x40,0 + 27,0 m, šířka jednoho mostu je 13,63 m, výška nad terénem je 14,2 m. Nosnou konstrukci mostů tvoří jednokomorový truhlíkový nosník o stavební výšce 3,20 m. Předpjatá železobetonová konstrukce mostu byla provedena technologií vysouvání postupně betonovaných částí monolitické konstrukce ve výrobně umístěné na severním předmostí. Most byl postaven v letech 1977 až 1981.

Jižně od Dobříše byla v roce 1977 zahájena výstavba přeložky mimo obec Obořiště délky 4,1 km a o rok později mimo obec Dlouhá Lhota délky 2,9 km. V rámci těchto staveb byla vybudována mimoúrovňová křižovatka Dobříš – jih, postavena dvě mimoúrovňová křížení se silnicemi Obořiště – Rosovice a Dlouhá Lhota – Suchodol, mosty nad dvěma potoky a místní komunikací. Přeložka kolem Obořiště byla uvedena do provozu v roce 1980 a kolem Dlouhé Lhoty v roce 1981.
Souborem 7 staveb byla realizována mimořádně náročná přeložka mimo město Dobříš délky 8 km. Výstavba ve směru od Prahy navázala na již provozovanou přeložku Voznice, ve směru od Strakonic na provozovanou přeložku Obořiště. Realizace souboru staveb si vyžádala velký objem zemních prací, přičemž zářezy v úseku Voznice – Kodetka i podél parku dobříšského zámku bylo nutno budovat ve skále. Poblíž obce Stará Huť prochází silnice okrajem Starohuťského rybníka. Proto bylo nutné silniční těleso složitě zakládat, vybudovat vodohospodářské zařízení na regulaci výšky hladiny vody v rybníku a zabezpečit ochranu návodní části hráze před vodní erozí kamenným záhozem. V rámci stavby byla realizována mimoúrovňová křižovatka Kodetka a 4 větší mosty o celkové délce 209 m pro přechod železniční tratě, silnic II/114 a II/119 a dvou vodotečí. Největším mostním objektem byl šestipolový most o délce přemostění 88,70 m z nosníků K 73 pro mimoúrovňové vykřížení železniční tratě a silnice II/114 na okraji Staré Hutě. V křížení se silnicí II/119 bylo nutno provést její směrovou úpravu a zahloubení ve skalním zářezu. V zájmu ochrany obytné zástavby Staré Hutě před hlukem zde byla realizována jedna z prvních protihlukových stěn na silnicích v České republice. Realizace souboru staveb byla provedena v letech 1980 až 1986, úsek Voznice – Kodetka byl uveden do provozu v polovičním profilu v roce 1984, úsek Kodetka – Dobříš-jih v roce 1985. Druhé poloviny silnice byly uváděny do provozu o rok později. Realizací přeložky byl nahrazen dopravně závadný průtah silnice I/4 městem Dobříš s úrovňovým železničním přejezdem a došlo k podstatnému zlepšení životního prostředí ve městě.
Posledními stavbami Dlouhá Lhota – Skalka I a II v délce 1,8 km, realizovanými v letech 1986 až 1989, byla dokončena výstavba rychlostní silnice R4 v úseku mezi Jílovištěm a mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/18, kterou je na rychlostní silnici R4 napojena doprava ve směru od Příbrami.
Stavby realizované na dálnici D4 v období 1963-1989
Charakter
stavby
Stavba Kategorie Délka
v km
Rok
zahájení
Rok
dokončení
Rok
zprůjezdnění
IV Jíloviště-Varadov S 24,5 2,0 1969 1971 1971
VO Klínec,Jiráskova čtvrť S 24,5 0,8 1971 1975 1975
VO Přeložka Řitka S 24,5 3,4 1975 1978 1978
VO Řitka-Mníšek p.Brdy I. S 24,5 1,6 1978 1981 1981
VO Řitka-Mníšek p.Brdy II. S 24,5 1,5 1979 1982 1982
VO Mníšek-Voznice I. S 24,5 2,0 1977 1980 1980
VO MÚK Kytín S 24,5 - 1977 1979 1979
VO Mníšek-Voznice II. S 24,5 3,3 1976 1979 1979
VO Voznice I. (MÚK) S 24,5 0,5 1975 1977 1977
VO Voznice II. S 24,5 0,8 1977 1981 1981
VO Dobříš, přeložka I. S 24,5 2,1 1980 1984 1984
VO Dobříš, přeložka II. S 24,5 0,1 1982 1985 1985
VO Dobříš, přeložka III. S 24,5 2,1 1983 1986 1986
VO Dobříš, přeložka IV. S 24,5 1,6 1984 1986 1985
VO Dobříš, přeložka V. S 24,5 2,4 1980 1983 1983
VO Dobříš, přeložka VI. S 24,5 3,1 1985 1986 1986
VO Dobříš, přeložka VII. S 24,5 1,6 1986 1986 1986
VO MÚK Obořiště S 24,5 0,4 1978 1980 1980
VO Obořiště, přeložka S 24,5 3,7 1977 1980 1980
VO Dlouhá Lhota, přeložka S 24,5 2,9 1979 1981 1981
VO Dlouhá Lhota-Skalka I. R 24,5 1,3 1986 1989 1988
VO Dlouhá Lhota-Skalka II. R 24,5 0,5 1987 1989 1989
Stavby realizované na dálnici D4 v období 1989-2015
Charakter
stavby
Stavba Kategorie Délka
v km
Rok
zahájení
Rok
dokončení
Rok
zprůjezdnění
OPD Mirotice - Třebkov R 22,5 5,9 2008 2012 2010
OPD křiž. I/20 Nová Hospoda R 22,5 2,2 2005 2008 2007
Poznámka: Stavby se vzájemně překrývají postupnou realizací vozovek po polovinách silnice,
proto celková délka postavené rychlostní silnice neodpovídá součtu délek staveb.

VYSVĚTLIVKY
       VO - Velké opravy       IV - investiční výstavba    OPD - operační program doprava (pro období 2007 - 2013)

Zdroj: Silnice a dálnice v České republice, nakladatelství Agentura Lucie spol. s. r. o. 2009
Zdroj: Operační program doprava - Databáze projektů

Od 1. 1. 2016 je podle zákona č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, celá rychlostní silnice R4 Jíloviště - Skalka - Nová Hospoda zařazena do sítě dálnic jako dálnice D4. Navržené šířkové uspořádání zůstává beze změny. Podrobnosti v letáku MD ČR „Nové pojetí dálniční sítě“ v sekci „ke stažení

© 2016 Ředitelství silnic a dálnic ČR